Kdo chce být miliardářem

Anotace

Nikdo nevěří, že nepodváděl. Vždyť jak by mohl mladík z mumbajského slumu, který nemá žádné vzdělání, v životě nepřečetl ani noviny, neslyšel o Shakespearovi a nezná hlavní město Japonska, natož oficiální měnu Francie, uhodnout odpovědi na všechny složité otázky, jež mu položil moderátor televizní soutěže o nejvyšší výhru všech dob. Někdy ovšem stačí velká porce štěstí. Jenže to Rámovi Muhammadu Thomasovi nepřálo už od chvíle, kdy ho jako miminko našly jeptišky v kontejneru na odložené šatstvo, a nesmálo se na něj ani později, když si našel práci a zabydlel se s kamarádem z dětského domova ve špinavé špeluňce. Poznal strach, bídu, nemoc i předsudky, a právě v minulosti stejně pestré jako jeho jméno spočívají mnohé odpovědi. Když ji kousek po smutném kousku odhaluje obhájkyni Smitě Šáhové, jež ho má uchránit před vězením, zvolna vychází najevo, jak může obyčejný kluk, který nemá tušení, kolik planet má sluneční soustava, s jistotou vědět, že nejmenší z nich se jmenuje Pluto…

Ukázka z textu

Nedávno jsem vyhrál televizní soutěž a teď za to sedím ve vězení.
Přišli si pro mě včera v noci, tak pozdě, že už spali i toulaví psi. Rozrazili dveře, nasadili mi pouta a vyvedli mě na ulici, kde čekal džíp s blikajícím červeným majáčkem.
Moje zatčení nevzbudilo žádnou pozornost. Stará sova ve větvích tamaryšku sice rozdurděně zahoukala, ale sousedi ani nevystrčili hlavu.
Policie zatýká lidi z Dháraví stejně často, jako je v příměstských vlacích obírají kapsáři. Není dne, aby někdo neskončil na stanici. Někteří ubožáci kopou a řvou, takže je policajti musejí odvléct násilím, jiní jdou jako beránci, klidně a bez odporu. Takoví se zatčením počítají, nebo na něj dokonce čekají. Příjezd džípu s rudým majáčkem jim vlastně přináší úlevu.